Festival Jeden svět se vrací do kin

24. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se uskuteční ve 25 městech po celé České republice od 21. března do 3. dubna 2022. Pražští diváci se mohou těšit na promítání od 23. do 31. března. Vybrané filmy budou po skončení festivalu zpřístupněny také na platformě Jeden svět online.

Téma letošního festivalu Cesty svobody upozorňuje na porušování lidských práv. Program festivalu naleznete zde.

TIPY FSV UK NA ZAJÍMAVÉ FILMY:

Belly of the Beast / Vykradené ženy

Bývalá vězeňkyně a právnička se v Kalifornii pouštějí do mnohaletého boje se systémem, který navzdory zákonům připravuje ženy o možnost dát nový život. 

Dokument odhaluje nelegální praxi, k níž dochází v kalifornských ženských věznicích. Od špatné zdravotní péče přes sexuální zneužívání až po nezákonnou sterilizaci, o níž vězeňkyně nemají tušení. Cílem těchto praktik se z velké části stávají především ženy jiné než bílé barvy pleti. Snímek sleduje sedmileté úsilí někdejší trestankyně Kelli Dillon, kterou stát proti její vůli v 24 letech sterilizoval, a právničky Cynthie Chandler o rozkrytí systematického porušování práv vězeňkyň a nalezení spravedlnosti pro ženy, které se v 21. století staly obětí „moderní eugeniky“. V letech 1

F@ck This Job / Zatracená práce

Film skrze příběh zakladatelky TV Dožď Natalie Sindějevové mapuje turbulentní vývoj této stanice a odkrývá, co obnáší poskytování nezávislého zpravodajství v Putinově Rusku. 

Nataša protančí každou party, vozí se v růžovém Porsche a má bláznivý nápad – založit v Rusku svou vlastní televizní stanici pojmenovanou TV Dožď (Déšť). V roce 2008 začíná od nuly, hlavního investora získává díky pohádkové svatbě s bohatým bankéřem. „Déšť je pro mě dobrodružství!“ volá, zatímco tančí bosa v dešti na střeše budovy své stanice, šťastná, že se její sen plní. Jako generální ředitelka dává dohromady dobře fungující tým a přes veškeré počáteční zádrhele vybuduje během několika let z původně oddechového kanálu zásadního hráče v nezávislé žurnalistice. Kvůli reportážím, v nichž dává prostor protivládním hlasům, však stanice čím dál víc naráží na odpor režimu. Kam až se nátlak vystupňuje? 

Judges Under Pressure / Soudci pod tlakem

Polská vláda vedená konzervativní stranou Právo a spravedlnost od roku 2015 systematicky oslabuje nezávislost soudů a útočí na podstatu jednoho ze tří pilířů demokracie. Někteří soudci se ale své nezávislosti vzdát nechtějí. 

Dlouhodobý tlak na soudy už léta ostře kritizuje Evropská unie. Reforma justice má dostat soudy pod kontrolu vlády. Soudci, kteří vládě nejdou na ruku, jsou vykreslováni jako elitáři nebo rovnou nepřátelé Polska, čelí šikaně v podobě výhrůžek a disciplinárních řízení. Přesto se velká část polských soudců odmítá vzdát, dál hájí nezávislost práva a prostřednictvím demonstrací, přednášek a kurzů se snaží aktivizovat veřejnost i evropské kolegy. Jednou z hlavních tváří protestního hnutí je soudce Igor Tuleya, který nelehkou situaci osvěžuje svým černým humorem. Jak dlouho ale spolu s kolegy dokáže nátlaku odolávat?

Sunny / Slunečná Gruzie

Co najdeme, když při sběru dat a statistik pohlédneme do myslí skutečných lidí? To ukazuje film ze zákulisí terénního sociologického výzkumu v gruzínském Tbilisi. 

Starší žena odhodlaně klepe na jedny dveře za druhými, aby vedla stovky podrobných rozhovorů s náhodným vzorkem lidí různého přesvědčení, vzdělání, věku, strachů i nadějí. Její práce jí umožňuje neobyčejně dobře porozumět dnešním Gruzíncům – a možná učitelku v důchodu zároveň chrání před tíživou samotou a izolací. Pod vrstvou názorů na rovnost pohlaví, lokální politiku nebo ruský a evropský vliv v zemi se z jednotlivých obýváků postupně rýsuje obraz současné gruzínské společnosti. 

The Gig Is Up / Máte zakázku

Řidička Uberu v USA, doručovatel jídla na kole v Číně, přepisovatel audia z Nigerie či britský hodinový manžel – přes všechny rozdíly mají jedno společné. Jejich pracovní život řídí aplikace v mobilním telefonu. 

Zakázková ekonomika vznikla na začátku tisíciletí s rozvojem internetu. Její hodnota dnes celosvětově odpovídá asi 5 bilionům dolarů a odhaduje se, že v roce 2025 se na ní bude podílet přes 500 milionů lidí. Zatímco platformy jako Uber, Amazon či Deliveroo bohatnou, jejich pracovníci mnohdy živoří. Zákony, jež by je chránily jako běžné zaměstnance, neexistují, proto žijí v permanentní nejistotě, vystaveni rozmarům zákazníků, pod neustálým dohledem aplikací a pro většinu společnosti zůstávají neviditelní. Kanadská režisérka Shannon Walsh se rozhodla dát jim ve svém dokumentu hlas a skrze příběhy několika z nich odhaluje reálnou cenu zakázkových služeb.

The Wire / Žiletková hranice

Žiletkový drát na hranici schengenského prostoru, vztyčený jako obrana proti nelegální migraci, rozdělil také smíšené slovinsko-chorvatské rodiny a místní komunitu žijící po generace společně podél hranic. 

Zatímco někteří obyvatelé Kupského údolí se díky nové žiletkové oponě cítí bezpečněji, jiní v ní vidí nelidský nástroj odmítání pomoci druhým i svévolné ničení provázané komunity. Náhle nepropustná hranice ovlivňuje všechny: staré pořádky jsou otřeseny a nové se stávají předmětem vášnivých diskusí. Klidný způsob života uprostřed malebné přírody narušují nové obavy. Co se stane, když dynamická, pohyblivá část světa narazí na tu zdánlivě poklidnou, starousedlickou v historicky bouřlivém jugoslávském regionu? A jakou zkušenost s hranicí mají samotní uprchlíci, kteří se ji snaží překonat? 

The Case / Případ

Film sleduje neohroženou právničku Mariju Ejsmont při práci na kauze Konstantina Kotova, politického aktivisty zatčeného za účast na protivládních demonstracích v Moskvě v roce 2019.  

„Čtyři roky vězení. Za účast na protestech. Na poklidných protestech,“ představuje novinářům výsledek soudu právnička Marija Ejsmont a ukazuje video s důkazem o nevině Konstantina Kotova, kterého obhajuje. Ten byl jako politický aktivista zatčen za opakovanou účast na demonstracích a odsouzen dle trestního zákoníku na základě článku známého jako Dadinův, který je v Rusku zneužíván k potírání protirežimních demonstrací. Marija Ejsmont se nebojí postavit se za pravdu a spravedlnost, spolu s dalšími právníky a právničkami odhodlaně pracuje na Kotovově kauze a je připravena hájit i další pozatýkané demonstranty, kteří volali po spravedlivých volbách.

The Caviar Connection / Kaviárová diplomacie

Podrobný investigativní dokument rozkrývá systematickou korupci v zahraniční politice Ilhama Alijeva v Ázerbájdžánu. Přináší pohled řady odborníků i příběhy opozičních novinářů.  

Jak je možné, že tvrdá diktatura Ilhama Alijeva v Ázerbájdžánu navenek vytváří dojem přívětivé země? Díky dokonalému zvládnutí takzvané kaviárové diplomacie, kterou k legitimizaci své moci využívají i okolní státy. Cílem této praxe zahraniční politiky je budovat rozsáhlou síť korupce, pomocí úplatků si kupovat evropské politiky, ovlivňovat zahraniční pozorovatele voleb anebo třeba vydávat obří sumy peněz za vystoupení světových popových celebrit. Jen díky vytrvalé práci nezdolných novinářů, jako je pronásledovaná Chadídža Ismailova, Emin Husejnov a další, se tamnímu režimu nedaří zametat pod koberec nekalé příjmy z ropy, likvidaci nepohodlných lidí či věznění politických oponentů. 

The Treasures of Crimea / Krymský poklad

Strhující soudní drama poskytuje unikátní vhled do vleklého sporu o vlastnictví cenných historických artefaktů, který vznikl v důsledku ruské anexe Krymu.  

V březnu roku 2014 probíhala v amsterodamském muzeu unikátní expozice starověkých památek nalezených na Krymu. Vystavený poklad obsahoval stovky let staré meče, náhrobky a další vzácné nálezy, jejichž zapůjčení ze sbírek několika krymských muzeí zajistila archeoložka a kurátorka výstavy Valentina Mordvinceva*. Během konání výstavy však Krym obsadily Putinovy okupační jednotky a ředitel muzea se ocitl před absurdním dilematem. Komu mají být cenné artefakty vráceny – muzeím na Ruskem ovládaném Krymu, nebo ukrajinským institucím v Kyjevě? Napínavý spor se odehrává v nizozemské soudní síni, protínají se v něm však zájmy Ruska, Ukrajiny a vášnivých krymských archeologů s historickými a geopolitickými problémy i otázkami identity a nacionalismu. 

Walk with Angels / Kráčet s anděly

Pátrání po jednom z mnoha ztracených jihoafrických dětí se stává kontemplací nad stavem země, která stále nesetřásla otisk koloniální tyranie a jejích tragických následků. 

Polský dokumentarista Tomasz Wysokiński sleduje mladého Jihoafričana Jerryho při jeho pátrání po ztracené dívce, které je ovšem s největší pravděpodobností předem odsouzené k neúspěchu. Angie je jen jedním z mnoha dětí, které v zemi se zdrcující pravidelností beze stopy mizejí a o jejichž osudech kolují děsivé zkazky. Jerry, bývalý dětský voják, sám pronásledovaný vlastními démony a pochybami, prochází ulicemi slumů a chudinských čtvrtí a pozoruje neštěstí, v němž žijí jeho bratři a sestry. Tíživý dokumentární snímek nenabízí mnoho východisek a v několika okamžicích se pohybuje na hraně toho, co lze na filmovém plátně s čistým svědomím zobrazit. Temně poetický film ale může divákovi zprostředkovat postkoloniální past, v níž mnoho lidí dodnes žije.